Profily lezců - Otázky & Odpovědi

Profily lezců » Dalibor Muráň:

První kolo Studuješ, pracuješ (co tě živí) ? Studuju na TULiberec, obor strojírenství. Stále mě živí ještě rodiče, nemají to se mnou lehké. Jak dlouho lezeš ? Poprvé jsem si lezení zkusil v roce 1999, víc jsem se mu začal věnovat až od roku 2002. Tvoje začátky ? Od první třídy jsem dělal karate, v sedmé jsem se díky vodáckému oddílu dostal na stěnu. Byla to naprostá hrůza. Protože jsem odmala shyboval (kluci hráli fotbal, já byl na prolejzačkách), vše jsem vyshyboval, a to doslova. Žádné bočáky, spoďáky, všechno jsem bral seshora, ať to bralo nebo ne. I přesto jsem ale přelezl většinu svých zkušenějších kamarádů. Na skalách jsem začal lézt v Jizerkách, s kamarádem Ondrou Šnoplem. Pět metrů dlouhé lano, pár expresek, karabiny se zámkem jsme nahrazovali normálními, které jsme oblepili lepící páskou... Byla to hold docela sranda. Později jsme sehnali 24 metrové, statické lano, takže jsme se už mohli pustit do dělších cest. První zlom u mne nastal po prázdninách mezi základní a střední školou, kdy jsme s Ondrou jeli na tři měsíce do Ameriky. Tam jsem viděl svůj sen - El Capitana - a od té chvíle jsem se začal věnovat lezení víc. Druhý, zásadnější zlom pro mne byl, když jsem přemluvil Elišku Karešovou, aby mne začala trénovat. Od té doby jsem se pořád zlepšoval (a doufám, že ještě dlouho budu :)). Co lezeš (bouldry, lano, hory) a v jakém poměru ? Většinu času strávím lezením na umělé stěně, hlavně s lanem. Jinak bouldrujeme na domácí stěnce a když je dobré počasí, vyjedeme na skály. Oblíbený materiál po kterém lezeš a proč ? Nejradši mám asi vápno, protože je tam lepší jištění, chyty se nelámou a může se používat magnézium. Oblíbené oblasti ? Ceredo, Nago, Massone, Tisá, Panteon, Suché skály V čem lezeš ? co je pro tebe nejpohodlnější a které období ? Už několik let lezu v lezečkách Bufo - na stěnu Spider, na skály Weapon. Nejradši lezu na jaře a na podzim, nejvíc času mám ale v létě, o prázdninách. S kým nejraději lezeš ? Určitě s Eliškou Karešovou. Jak často lezeš na skalách ? Jak to jde. Bohužel jen tak jednou za měsíc. Co ti v lezení nejvíce jde ? Silové stropy, kde nemusíš přemýšlet a jen drtíš. Co ti naopak nejde a čeho se bojíš ? Technické plotny a rajbásky s oklouzanými stupy a chyty. Kdy ses nejvíce vybál a která cesta tě nejvíce potrápila ? Asi Bach Boys v Massone (7b). Lezl jsem to už úplně unavený, vynechal jsem jištění a druhé nemohl cvaknout. Na skalách se hrozně bojím padat. Myslím, že jsem svým křikem vyrušil všechno zvířectvo i lezectvo v okolí. Máš nějakej rituál před vylezením cesty ? Na závodech si rád pustím oblíbenou písničku. Na skalách repráky nevedou. Vychytáváš si stravu nebo to neřešíš ? Maximálně tak týden před závodem omezím sladké a smažené věci, jinak ne. Můžeš nám doporučit nějaký recept na tvoje oblíbené jídlo ? To radši ne. Když vařím já, tak si to musím pak většinou i sám sníst. Úrazy a tvé doporučené léčení ? Měl jsem párkrát natažený prst a rameno - to bylo zlé. Nikdy jsem ale neuměl moc pauzovat, tak týden jsem si dal odraz a pak se pokoušel moc to nenamáhat. Trénuješ aktivně ? Prý ano. Další zájmy ? Hudba, čtení, psaní, kytara, offroady. Na školu mi pak moc času nezbývá :). Přelezy ? čeho si nejvíce vážíš, nejlepší RP a OS ? Zatím jsem toho moc nevylezl. Na stěně nějaké to 7b/b+ OS, na skalách Pyschedellic fly 7a+ flash ve Val Algone. Cíle v přelezech ? co by si letos chtěl přelézt nebo jak lézt ? Moje cíle jsou velmi daleko od reality. Chtěl bych na skalách umět lézt tak, jako na stěně, to by bylo fajn. Vzory ? kdo a co te motivuje, kde bereš motivaci ? Dřív jsem vzory měl. Teď už moc ne. Motivuje mne každý, kdo mne v něčem přeleze nebo když mi šlape na paty. Největší motivace je ale vylézt cestu. Prvovýstupy ? když ne hodláš se do nich pustit ? Zatím máme s Ondrou pouze Vzpomínku na kamaráda (VII) na Malý dóm v Tisé. Plánuju jich víc, musím se ale pořádně rozlézt, je to nebezpečné. Nejbližší plány životní a lezecké - kam se podívat ? Chtěl bych procestovat plno oblastí, lézt, dělat cesty a pak je přelézat, vystudovat školu, udělat si řidičák, mít slušnou práci, která by mne bavila, brát padesát tisíc měsíčně, udělat si rodinu... Mám to hold nalajnovaný pěkně. Názor na závody a jaký druh tě baví ? Závody mne moc baví, účastním se jich v podstatě od začátku. Je to určitě veliká motivace pro lidi, kteří třeba začínají a chtějí být lepší. Druhou stránkou je ale to, že někdy trvají mnoho hodin a pro diváka tak mohou být valifikační kola (hlavně na světových závodech) spíš utrpením, než zážitkem. Zatím lezu jen obtížnost. Zkoušel jsem i rychlost, chvíli jsem ji i trénoval, ale na to fakt nemám, je to dost těžký. Závody a nejlepší umístění ? Letos v Brně jsem byl pátý v Českém poháru v lezení na obtížnost. Mohl jsem být i lepší, potřebuju ale víc zkušeností. Co pro tebe lezení znamená ? Dřív jsem lezením naprosto žil, dnes to beru rozumněji, s trochou nadhledu. Ale pořád jsem ten blázen. Lezení zaplnilo tu část mého života, která byla dřív prázdná. Jsem přesvědčený, že to je přesně to, co jsem celé roky hledal.

Michael Vaněček