Profily lezců » Vilém Chejn:
      |
18.10.2006 Vilda překvapil asi nejen mne, svým vynikajícím výkonem na letošním PADání. Kdo sledoval i jeho přelezy na skalách, tomu muselo být jasné, že na něj brzy dojde řada i při rozhovoru. Tak tady ho máte. :-) Když jsem četl tvůj profil na rockstars.cz, tak tam píšeš, že si začal lízt po tom, co si v Tatrách spadnul v nějaký cestě 7m. To je docela netradiční začátek. To jsme jednou s taťkou byli na takovým treku a vzali jsme si sebou lezečky. Celý týden jsme tenkrát nelezli a pak jsme se nakonec dostali do Slovenskýho ráje a tam jsem si právě vybral takovou pěknou stěnku...Bylo to docela lámavý, ale lezl jsem čím dál tím výš a někde nahoře v těch 7 metrech jsem spadnul. Vytrhnul jsem chyt. Pod tou stěnkou byl ještě kamennej blok a na něj jsem spadnul na nohu. Tak mě museli snést dolu do údolí a v podstatě jsme hned odjeli vlakem do Prahy. Ale hned další ráno po tom, co jsme dorazili zpátky do Prahy, jsem se začetl do knížky Rockstars a nějak mi tím došlo, že v tom lezení se o něco jedná. O něco víc než se někde honit na trávě nebo tak nějak. Ta stěnka, kterou sis vybral, to byla nějaká cesta? Nebo sis prostě vybral jen tak kus skály? Ne, byl to jen tak kus skály, co byl podle mě lezecky nedotčenej. A jak to bylo vysoký? Byla to normálně vysoká stěna a ty bys sóloval až nahoru? Ne ne, bylo to vysoký jen těch 7m a potom byla už hrana a police. No a pak sis přečetl Rockstary a začal si lízt. Jak ses dostal přímo k prvnímu lezení? Trochu jsem lezl s tátou a on se mě později zeptal, jestli nechci sehnat nějakej oddíl. A tím mě přivedl k HOMáči (Horolezecký oddíl mládeže Alpin IV). Takže první krůčky byly s tátou? Jo. Nejdřív jsme jezdili jen tak třeba jednou za čtvrt roku na skalky, třeba do Černolic nebo tak nějak. A pak právě příšel ten kontakt na Bimbošku(vedoucí HOMáče) a začal jsem jezdit víc s nima. A táta lezl nějak víc nebo spíš sem tam výlet na hory atd? Dřív lezl hodně. Bydlel s Mockem v Pardubicích ve stejným baráku a docela s ním a s těma klukama co dělali tenkrát cesty na Prachově lezl hodně. A samozřejmě hodně jezdil do Tater. Ty si po určitý době svýho lezení začal jezdit docela hodně na písek. Bylo to právě proto, že tě k tomu taťka vedl? Jo, to byla jedna věc a ta druhá byla, že to byly nejhezčí skály u nás. Docela jsem se na písku rozlez a začalo mě to hodně bavit. V tý době jsem začal chodit s Katkou (Vildova přítelkyně) a jezdili jsme spolu někam do skal, kde jsem jí mohl vytáhnout nějaký lehký cesty. A tím jsem se tam taky hodně rozlezl. Když si zmínil Katku. Myslíš si, že je lepší jezdit jen tak ve dvou s holkou nebo spíš s partou kluků, který tě třeba nahecujou do nějaký cesty? Hele, podle mě je nejlepší jezdit dohromady v partě s klukama i s Katkou. S klukama se lezou asi líp těžší cesty ale někdy je to zase až moc konkurenční. Myslím celý to myšlení v takovej partě. Myslíš, že pak nemáš třeba dostatečnej klid na tu svojí cestu? A to zas ne, to mi nevadí, já rád zkoušim cestu ve více lidech. Ještě se vrátím k písku. Myslíš si, že právě to, že si tam lezl hodně, ti pomohlo k posunu v lezení? Myslím si, že jo. Naučil jsem se přemýšlet o těch cestách a taky určitě technika se zlepšila. Právě že vím po pár lidech, který lezli převážně atletický cesty na vápně a potom co přišli na chuť písku a lezli tam, tak jim najednou začalo hodně jít i to lezení na vápně. Myslíš, že jim pomohl právě ten písek? Podle mě jo. Zesílej ti prsty. Když teda lezeš na tom písku těžký cesty. Písek ti dá hodně sílu v prstech. A taky se začneš jinak hejbat v cestách. Dostaneš do sebe takovej ten lezeckej pohyb. Psal si, že bys chtěl letos vylézt nějaký pořádný desítky na písku a 10- na vápně. Podařilo se to? Ne. A co se podařilo? Nějakou 10- jsem ani nezkoušel. Vylezl jsem pár 9+/10-(8a). A který ty cesty byly a jsou pro tebe nejcennější? Na písku Fackovací panák v Labáku(IXc). To mi přišlo celkem poctivý. Na vápně hlavně onsighty. Celkem rád jsem za Cannabis(7b+, Massone) v Arcu a na PP pak ten Antiblok( Antiblockiersystem, 9+/10-, Frankenjura). Co ty tvoje prvovýstupy na písku? Zatím jsem udělal dva, ale už je to asi dva roky nazpět. Teďka není ani moc čas se s někým domluvit a jít na to. Tenkrát, jak jsme to dělali poprvé, tak nám to moc nešlo a dělali jsme to třeba celej den. Pořád lízt k tomu navrtáváku a pak slejzat, protože jsme se hodně báli... Začal si dělat cesty s někým, kdo už v tom měl zkušenosti? Ten první jsme dělali s Vojtou Fröhlichem na nějakým horo táboře s Bimboškou. Vojta byl stejnej začátečník jako já. Na tom táboře byl ale jeden kluk, co nám dělal instruktora. Ten byl ve vrcholový komisy Ádru a měl i vlastní prvovýstupy a dovezl nám rourák, kruhy a navrtávák. A ukázal nám taky jak na to.A my jsme si tam pak našli takovou menší věžičku a zkusili tam něco vytvořit. Ten druhej prvovýstup byl vlastně o rok později. Do toho mě navrtal Vojta, protože tam nemohl zatlouct druhej kruh. Myslíš si, že se Labák bude pořád posouvat směrem ke sportovním cestám a že se tím budou pomyslný nůžky mezi Labákem a tradičníma oblastma jako třeba Ádr pořád rozevírat? Myslím si, že už moc ne. Třeba v Ádru jsou nový cesty, co dělaji mladý kluci a ty už jsou taky celkem dobře odjištěný. A pak nějaký nový VIIIc v Labáku od Ondry nebo Pavouka mají zase delší ty rozestupy mezi hákama. Myslim si, že se najde určitej rozumnej kompromis. U pár lidí asi ne a třeba na Hrubici to podle mě taky bude pořád stejný, ale obecně si myslím, že se to srovná. Třeba klasický spáry zůstanou spárama, ale pak je tu ten druhej směr těžkých stěnových cest a ty budou podle mě dobře jištěný. Psal si, že se snažíš aspoň třikrát týdně vyrazit na skály. Jezdíš spíš na bouldry nebo s lanem? V létě s lanem a jinak bouldry. A seš víc bouldrista nebo "lanolezec"? To je těžký, protože jsem byl bouldrovat zatím jen na Petráči(Petrohrad). Takže asi spíš ten lanolezec:-) Na Petráči máš ale celkem dobrý přelezy, ne? Jo, nějaký 7C. Asi pět. A vyzdvihnul bys nějaký z nich? Nebo čeho si vlastně nejvíc vážíš z bouldrů? Toho co jsem ještě nevylez. Třeba Komety(7C) nebo vedle toho ten Balanc(7B). Na rockstars si psal, že si chceš vyřešit otázku smyslu školy. Co si pod tim má člověk představit? Jsem na gymplu ve čtvrťáku a tak řeším co pak dál. Připadá mi, že se učim spoustu zbytečných věcí, co nebudu nikdy potřebovat. Říkám si, jestli jít studovat nebo se zkusit živit nějakou normální prací(smích). Letos si byl 6tej na PADání. Hodně lidí dost koukalo. Před tebou byli opravdu už jen ti nejlepší bouldristi (Rosťa Štefánek, Adam Ondra, Andrey Chrastina, Ondra Beneš, Karel Black Černý) a spoustu papírově daleko silnějších si přelezl. Čím to bylo? (Smích) To jsem nepochopil. Celej týden předtím jsme v BBéčku do noci betonovali a byl jsem hodně utahanej, takže fakt nevim čím to bylo. Asi jsem si vybral dobrý bouldry, co šly vylézt rychle. Myslíš, že tam tedy byly velký výkyvy v obtížnosti? Docela jo. Některý 7A byly lehký a jiný zase hodně těžký. Třeba ten Hejkal(7A+). Toho jsem teď zkoušel a vůbec jsem to nevylezl. A na závodech se na tom zaseklo spoustu lidí. Stačilo si asi jenom dobře vybrat. Jinak nevim. Nějakou super formu jsem podle mě neměl. Dobře, a co tvoje plány na příští rok? Chci odmaturovat a pak se někam podívat. Třeba do Francie. Do Tarnu a do Fontáče. A taky pozkoušet nějaký 9+ a 10- v Juře. Třeba Stalingrad direkt(10-) a taky Vogeln verboten(9+). V tom jsem letos dvakrát spadnul z posledního těžkýho kroku. A na písku bych chtěl zkusit Šílenej tanec(XIa). Ale to budu muset pořádně potrénovat (smích). Rozhovor připravil Smržák. |
Jakub Hlaváček
