Nejnovější komentáře

Autor: Klára Kušková28.03. 09:04
Autor: Karin Slunečková27.01. 21:06
Autor: Petr Černocký22.01. 13:13
Autor: Petr Černocký22.01. 13:11
Autor: Karina13.01. 10:20

BB - najdi si svou akci...

<Březen '24>
poútstčtsone
 1 2 3
 4 5 6 7 8 910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
     závod      promítání      koncert      přednáška      ostatní      párty      dětská akce      víc akcí

Boulder Boj 2024

22.01.Bboj č.2Výsledky
19.02.Bboj č.3Výsledky

Boulder s.r.o
U Výstaviště 11, Praha 7
telefon: 605 700 816

BOULDER   POHYB  
28. 3.  9 - 22  zavřeno
29. 3.  9 - 22  zavřeno
30. 3.  9 - 22  9 - 19
31. 3.  9 - 22  9 - 19
1. 4.   9 - 22  9 - 19

OTEVÍRACÍ DOBA - STĚNA

Pondělí - Čtvrtek
9:00 - 14:30 & 17:45 - 22:00
Pátek
9:00 - 14:30 & 16:45 - 22:00
Sobota - Neděle
9:00 - 22:00

OTEVÍRACÍ DOBA - POHYBOVKA

sobota 23. 3. .: 9:00 - 14:00
neděle 24. 3. .: 9:00 - 19:00

OTEVÍRACÍ DOBA - BAR

Pondělí - Neděle
9:00 - 22:00

Vstupné:

Dospělí
180 Kč

Děti
130 Kč

Kompletní ceník
Kontakt a mapa

Nutné přezuvky s sebou!
 
praha
foto

17.09.2014 10:16

Přelezy týdne XVII.

foto

Každý týden jedu reporty a pokaždé si říkám zda bude o čem psát...A pokaždé jsem nadšenej kolik se toho za ten týden urodí :) Minulý týden byl navíc spešl v tom, že probíhalo dvojí Mistrovství.
Jedno u nás a známe Mistry ČR v boulderingu a druhé bylo ve Špáňu, kde jsme všichni trnuli, doufali a jásali nad jedinečným okamžikem, který se ještě nepovedl nikomu na světě. Adam Ondra je prostě hamoun největší a urval oba tituly v jednom roce. Bejt amoleta je teda dost kůl, ale bejt amoleta na druhou je prostě nejvíc. Jsem hrozně rád, že Adam si vždy najde čas a sepíše jeho pocity. Ne jinak je tomu i v dnešním díle a díky mu za to!
Tak pojďme proběhnout kdo co kde proběhl za vertikální pěšinu a namotivovat se na naše vlastní placatění...


V minulých přelezech mi uteklo, že Ondra Beneš přidal ještě F3000 8A, Modřín a V Číně jedí psy XIa, Labák
"F3000 to je takový divno boulder. Odraz ze země do lišt. Už jsem lezl lepší a hezčí věci, ale chybělo to a tak jsem to musel odškrtnout. Za 30 min to bylo doma. V Číně jedí psy je cesta od Jorga Andrease na Ďábelskou stěnu. Je to v podstatě IXc lezení do jednoho kroku za malinkou lištu z který mě ještě teď bolí prst...Chtěl jsem to dát hned na 2. pokus, ale nakonec jsem musel ještě jeden pokus přidat."


Ondra Beneš

Jirka Romanovský El Choreras O La Belle Inconue 8b/b+, Rodellar
"Poslední den se mi podařilo vylézt cestu El Choreras o la belle inconue 8b/b+. Je to cesta s bouldrem uprostřed a vytrvalostním dolezem. Boulder byl pro mě dost nepříjemný, ale jakmile jsem ho udělal, tak už jsem zbytek cesty nepustil. Pištovi se poslední den podařilo aspoň vylézt Pata Negru 8c, takže nepojede domů smutný. Rád bych ještě zmínil, že Pata Negra už je kompletně jiná cesta než v době kdy ji osnul Mráza. Dost chytů se vylomilo, takže se jedná o poctivé 8cejdo. Ochlazení nepřišlo, a tak bude muset Pišta vylézt Minas Tirith příště."


Jirka Romanovský

Štefan Bednár zo Slovenska dal Pata negra 8c, Rodellar
"Tak nic no katastrofa cely vyjazd ... pustil som sa do toho Minas Tirith (8c+) kedze som to mal rozlezene uz minuly rok. Tyzden trvalo kym som sa aktivoval na tie specificke pohyby. Potom to zacalo ist, ale stale bolo brutalne horuco padal som v poslednom kroku ... potom mi odseklo brusko na prsteniku a musel som dat pauzu. Ked sa to spravilo natiahol som prst na trojprstovke na spodak co tam je klucovy krok. Musel som zmenit softver na 4 prsty narvat k tomu este malicek ... zasa som padal v poslednom kroku, stale teplo, potom mi odseklo brusko na tom pridanom malicku zasa som padal v poslednom kroku... zahojil som to opat som zariskoval bez tejpky spadol som v poslednom kroku skrz teplo a opat mi odseklo brusko na malicku... Medzitym som zacal liezt tu Patu negru no vacsina pokusov koncili v polke ceste kedze mi z malicak brutalne tiekla krv a nechcel som tu cestu premenovat na Pata red alebo neviem ako... Takze tak dokonca vyjazdu sa neoteplilo mozno minimalne, ale to som uz nemal sily. Maximalka odisla, Minas som nevyleizol co je velmi smutne kedze si myslim ze som mal nad tym navrch ... Posledny pokus vyjazdu som siel teda este do Paty negry lebo tam si clovek fajne zalezie, myslel som ze uz nebudem vladat pritiahnut v bouldri na konci kedze v Minas ma uplne vypinalo, ale bolo to v pohode, predsa je rozdiel v 10m 8c+ a 35m 8c ... bola to celkom pohodka nejako extra ma to nepotrapilo snad len tymi oddychmi to sa mi tam nechcelo cakat a rozdychavat :D. Vylamane tam je toho vraj hodne, ale neprislo mi tam nic tazke, take mierne bouldriky s dobrymi oddychmi. Tazko no ked sa clovek namota na nejaku cestu a vie ze to moze dat ale to teplo proste nepusti. Keby som vedel tak si radsej poleziem viacero lahsich ciest..."

Další report si můžete přečíst ZDE.


Štefan Bednár

Luboš "Majzlík" Mázl dal za srpen Chamík 8b, Rallye 8b, Rivra 8b/b+, 6x 8a+/8b vše na Krkavce a Jitka Mázlová dala Krkavčí matku 8a Krkavka
"Srpen jsme trávili převážně na Krkavce. Tak jsme si tady přelezli pár cestiček a o další se snažíme. Jítˇa si přelezla Menší postupku 7c, Fullhouse 7c,Old school 7c+ a Krkavčí matku 8a. Já jsem si přelezl všechny staré cesty a staré resty. Kromě Chamíka (asi 4x), Rallye 8b a River raid 8b/b+. Pak pár nových kombinací a propojek. Dlouhou matku 8a+, Dlouhou matku soft 8a, Tisíc a jedna varianta 8a+, Rivra soft 8a+/b a pro mě nejtěžší Boketto 8b:) ( nástup Imolou a do Chamíka ).Pro mě těžší než River,myslím aspoň 8b/b+ :), ale nechám to na dalších přelezcích."

Dakší report si můžete přečíst ZDE:


Luboš Mázl


Jiíťa Mázlová

Denis Pail Randa 8a+ a Fuego 8a/b, Massone
"Před týdnem jsem se zúčastnil ME v boulderingu mládeže v Arcu. Závody nedopadly vůbec dobře a tak jsem si chtěl zlepšit náladu na skalách. Chtěl jsem zkusit něco těžkého. Vybral jsem cestu Fuego 8a+/b. Tuto krásnou linii jsem viděl poprvé lézt před rokem jednoho borce tady od nás z Ostravy. Cestu jsem chtěl dlouho zkusit, ale až minulý týden jsem se do ní skutečně pověsil. Cesta je spíše vytrvalostního charakteru, ale najdou se tam i 3 zrádné bouldery. Nástupový boulder jsem musel dostat do těla a pak to šlo. Ty zbylé dva byly spíše o vymyšlení softwaru. Na podmínky jsem si musel počkat až na odpoledne. Když jsem padal v prostředním boulderu. Myslel jsem, že na tu cestu nemám. Ale posledním pokusem toho dne jsem spadnul 4 kroky pod slanákem. Uvěřil jsem, že nakonec na to mám :-). Dobře jsem se vyspal a na první pokus dalšího dne s povzbuzováním místními lezci jsem to tam poslal. Celkem na 5 pokus. Cesta mi velice sedla.

Randa 8a+ . Po vylezení cesty Fuega jsem nevěděl co lézt dál. Všiml jsem si hodně omágované linie hned vedle. Tato cesta nemá moc přelezů u nás a tak mě to nakoplo, že já to musím mít vylezené :-). Cesta začíná stejně jako Fuego ale dále jde přímo zatímco Fuego doprava. Cesta má taktéž 3 bouldery, které jsou o krapánek lehčí. V půlce jsem padal stále dokola v boulderu kde se skáče (velcí lezci nemusí) do trojprstového madla. Následuje odpočinek a po odpočinku spoďáková rallye, ze které se vylézá po oblých plackách. Tento vrchní boulder jsem skoro vůbec nedával. Ale dalším pokusem přišla sílá a spadl jsem na konci boulderu. Tak nějaká šance tam asi je. Poslední den před odjezdem jsme jeli s tátou lézt do Naga. Ale v hlavě mi pořád seděla cesta ze včerejška. Tak mám na výběr. Buď polezu cesty na Onsight nebo dám rest a vsadím to všechno na jednu kartu a dám ještě jeden pokus večer do Randy. Byl jsem velice nervozní, protože bud to vyjde a budu štastný jako prase a nebo nasraný. Spodní a prostřední boulder přelézám na pohodu. Klepu a už závodím ve spodákové rallye, kterou přejedu jako kombajn a už jsem ve dvou klepacích lištách. Přichází na řadu malé oblinky. Ale ty podržím a už cvakám slaňák. Trochu mi dělá potíže zašroubovaná karabina ale naštěstí se do ní lano cvaklo dřív, něž mě laktát vypnul."

No já jen k Denisovi dodám, že Randa je podle mě mnohem těžší než Fuego. Za mě klidně a/b ne-li b...Je to parádní cesta!


Denis Pail

No a jdeme na závody. O víkendu byly dva svátky. Jeden v ČR ve Slaném a druhý daleko ve Špáňu v Gijonu.
Prvním bylo MČR v boulderech a druhým MS v obtížnosti.

Mistrovství ČR v boulderingu:
Titul urval Martin Stráník a Karina Bílková. Favoritka závodu Petra Růžičková bohužel nedorazila.

Mistr republiky pro rok 2014: Martin Stráník
"Závod ve Slaným byl snad jeden z nej závodů u nás, co kdy byl. Pěkný vysoký profily, krásný bouldery s množstvím struktur, dobrá organizace i povedená afterparty. Pro mě osobně byl závod trošku více nervóznějším než obvykle. Přeci jen MČR je jednou za rok a navíc jsem nevyhrál kvaldu. Nicméně ve finále jsem se rozjel a díky skvělýmu publiku si ho i hezky užil. Boudery celkově super. Nápaditý a jen bych přidal ještě trošku dynamiky :). Super závod a příště doražte i vy ostatní..."


Martin Stráník

Mistryně republiky pro rok 2014: Karina Bílková
"Na závody do Slanýho jedu s jediným cílem a to dostat se do finále. V červenci jsem si natrhla meniskus v levém koleni a potom, co jsem si dala krátkou pauzu a koleno pořád nebylo lepší, jsem částečně rezignovala na lezecký trénink a víc jsem chodila na kampus a posilovat. Stejně jako na závodě v Teplicích jsem si řekla, že na sebe nesmím mít přehnaný nároky a že mi tedy bude stačit, když budu ve finále a nezhorší se mi koleno.
V sobotu ráno vyrážíme s Domčou do Slanýho a padá na nás nervozita. Kvalifikací prolézám jak ponocná a končím sedmá, Domča zaválí a postupuje z druhého místa. Jsem ráda za výhodnou startovní pozici do finále, protože aspoň neuslyším, jak tam přede mnou holky sází jeden top za druhým a místo toho se můžu soustředit jen na lezení.
První boulder vypadá už od pohledu, že by měl jít na první, tak je důležitý neudělat chybu. Proklepu se do koutku, kde pak asi půlminutu čekám, až se uklidním, abych si zvedla nohu a v klidu topovala. Mám radost, že jsem ho onsightla a dodává mi to kuráž na druhej boulder. Tam mi v prvním pokusu smekne noha hned na nástupu, ale na druhej ho vylezu. Byl to pěknej, dlouhej, strukturovatej boulder s dlouhýma krokama po dobrých chytech, což je přesně to, co mě baví nejvíc. V topu si nemůžu pomoct a radostí křičím na celý kolo. Jdu do izolace na odpočinek a medím si, kolik mám času na rest. Třetí boulder začíná skokem, který přesáhnu a metu si to dál nahoru. Celou dobu patuju, což mě drží u stěny a nebere moc sil. V topu mi chvilku trvá, než najdu správnou oblinu a pak už se zas raduju a křičím. Čtvrtý boulder se nastupuje čelem k divákům, pak poskok do zóny a následuje protlačovačka do topu. Ždímu obliny, protože se bojím, že mi smekne, ale koutek je betonovej. Stačí zvednout nohu a zas je tu top a velká radost, protože je mi jasný, že z toho bude dobré umístění. Trochu si nadávám za zbytečnou ztrátu pokusu na dvojce, ale co už.
Jdu se zeptat kluků do hlediště, jak si vedu a prej nejhůř třetí. Je přede mnou Nelly a Katty. Budou to nervy a tak jdu radši fandit Domče, která zrovna bojuje na dvojce. Holky postupují dál a Katty na trojce dělá první chybu, Nelly na dvojce onsightujea mě zůstává zatím třetí pozice. Domča vydrtí trojku a je tu zas střídání. Nelly v prvním pokusu nedoskočí a padá, je na tom tedy na pokusy stejně jak já. Katty dává první pokus ve čtyřce a taky padá, jsem druhá. Nelly ani na druhý pokus nedoskočí první chyt a? je to tu!! David na mě z hlediště kýve hlavou, jestli to vidím a dobře jsem si to spočítala. No jasně, že jo!! Akorát tomu ještě nevěřím. Domča dobojuje na čtyřce a přestože skončila nakonec pátá, raduje se se mnou (radovala se se mnou i zbytek soboty a neděle, za což jí patří můj mega dík :))!
No a to je asi všechno, ne? Je to mega radost, bouldry byly krásný, převislý, silový, po strukturách a fakt mi sedly. Organizace závodů byla perfektní, vše klapalo jak mělo a trofej je totál skvost, už se hřeje doma na poličce.
"


Karina Bílková


Karina s Martinem :)

No a nyní ta pumelenice největší :) MS v Gijonu 2014!!!

Začnu teda spíše trpkým zklamáním, kde Libor Hroza bohužel nepředvedl svoji famozní formu a neprobil se do finále v rychlolezení. Sám k tomu píše:
"Závody jsou na psychiku hrozně těžká věc! Víš, že jsi trénoval pro ten daný okamžik a teď musíš předvést, že na to máš, že ty jsi ten vítěz! O to těžší je to MS! Bohužel pro mě jsem se nedokázal soustředit na samotné lezeni, ale pouze na to, že chci medaili a to byla chyba! Člověk musí dokazat vypnout, nechat tělo dělat svoji práci a neplést se do toho! Propad z 2. mista po kvalifikaci na 8.misto po finále trochu bolel, ale o to větší motivace bojovat dál!"


Libor Hroza

O první velké nadšení se postarala Iva Vejmolová, která se probojovala do semifinále!
"Na Mistrovství světa jsem se moc těšila, protože jsem cítila, že mám nejlepši závodní formu, jakou jsem kdy měla a jen jsem tiše doufala, že z toho bude i dobré umístění. V první kvaldě jsem byla strašně nervozní, protože jsem lezla hned jako 2., takže jsem ještě nevěděla, kde budou padací místa. Cesta byla totalní silovka a vůbec se mi nelíbila. Do druhé kvaldy už jsem šla naprosto s klidnou hlavou. Byla to nádherná vytrvalostní cesta, kde jsem skončila překvapením, že už jsem tak vysoko a pár chytů pod topem. Po obhlídce semifinálovky jsem si říkala: "No to bude nářez :)" a taky že byl!. I přestože to na videu nebylo až tak moc na mně vidět. Zalezla jsem na to, na co jsem momentalně měla. A jsem strašně šťastná, protože to je to nejdůležitější. Nechat tam vše, co v člověku je!"


Iva Vejmolová

No a jdeme na toho našeho Ufouna...:) To je teda něco tenhle Tvor. Co si vezme do hlavy to dokáže a posunuje tu lezeckou káru každý rok o krok dopředu. Kde se tohle proboha zastaví :)?. Osobně doufám, že nikdy a nikde, protože je super si představovat nepředstavitelný a sledovat něco co je prostě absolutně nemožný :). Navíc je to Úkaz z Čech a tedy NÁŠ a tímpádem jsme vlastně taky všichni nejlepší a ve světě na nás můžou obdivně čumět, klanět se a zametat před náma cestičku! :) Adam Ondra je Double Mistr Světa!!!
"Obecně jsem se cítil před MS celkem dost dobře. Každý trénink byl lepší a poslední trénink před odjezdem jsem to u Tufiho prostě rozsekal a dva tréninky cestou v Innsbrucku taktéž nebyly špatné. Dojeli jsme do Gijonu a byl jsem celkem klidnej a zároveň natěšenej. Jedinej problém bylo hnusný vlhký teplo a opocená kůže. Jak u nás bylo relativně chladno, tak jsem měl parádní kůži, ale v tom vedru se mi změnila na poměrně blátivou. Ale kvaldy šly parádně. V první cestě jsem šel hned druhej. Pod koncem jsem cítil, že by to na těch chytech chtělo zastavit, pořádně zalomit a vyklepat, ale zároveň jsem cítil, že další zastavování by mě rozdrásalo cennou kůži. Jak jsem se cítil dobře, tak jsem se na to vykašlal a vyplatilo se. V druhé kvaldě se mi lezlo asi ještě lépe, ale byla výrazně těžší. Celkově ji dalo 5 lidí, ale poctivě jsme ji dali jen já s Ramonem. Ostatní srabsky cvakli dva kroky od topu a spadli. Já jsem cítil, že bych cvakl, ale nechtěl jsem být srab, chtěl jsem si dokázat, že jsem fakt ve formě a vyplatilo se to.
Semifinále bylo až za tři dny. Během dvou dnů restdeje jsem léčil kůži. V pátek mě ještě do lepší nálady dostala Ivuška, která velkolepě zabojovala v druhé cestě. Byl to neskutečnej zažitek to sledovat a zaslouženě se dostala do semi.
Semifinále bylo od pohledu pěkný polezení podél převislé hrany. Hodně patiček, nášlapů. Mňam. Lezlo se mi asi nejlíp za celej závod. V podstatě jsem až na poslední krok nehnul brvou. Až na první metry žádná nervozita, čistá síla a radost z lezení. Jen jsem pak překvapeně koukal, že se to netopuje víc. Nakonec topnul jen Ramon a já.


Adam Ondra

FInále vypadalo od pohledu lehce. Vyjma posledních 5 kroků. A celkem dlouhotrvající pokusy lezců dávaly napovídat, že se leze daleko. Nervozita samozřejmě byla, zvláště když se člověk kouká na ty nervózní tváře okolo. Ale těsně před lezením se mi povedlo uklidnit. Nastupoval jsem dost klidnej. Ale hned někdy u třetí expresky mě vyvedlo z míry pár chytů a trochu mě to psychicky srazilo. Pomalu jsem začal cítit banadasky. A to v místech, kde jsem si plánoval vyklepávat. Až následně jsem zjistil, že nervózně a nejistě vypadali úplně všichni a já jsem z nich ještě vypadal nejlíp. Až za půlkou jsem konečně začal lízt tak, jak jsem chtěl a hrnul to dál. Unavenost v předloktích se nezvyšovala, spíše stagnovala a cestou jsem kráčel. To je vono, bylo tak jediný, na co si pamatuju. Až ke konci přišel jeden krok z takové oblé svině na struktuře do lišty, kde jsem šel na krev. Viděl jsem, že ta další lišta vůbec nebere, tak jsem ještě klepnul pravou ruku. Pak jsem zvednul pravou nohu, zjistil že mi sto pro střelí, tak jsem ji radši sundal, ale tyhle krátké šachy už mě stály drahocennou sílu a toho dalšího zmetka už jsem stejně neudržel. Měl jsem na to ho podržet a plácnout dál, ale ten další krok mi stejně připadal nereálnej. Bál jsem se, že Ramon toho zmetka malýho podrží a plácne dál. Věděl jsem, že Ramonovi ten začátek moc sedět nebude. Ramon chyby sice dělal, ale lezl poměrně dobře, i když byl evidentně nervózní. V duchu jsem si přál tam nebýt, nebo kdybych býval mohl lézt jako poslední. Nesnáším, když musím soupeře stahovat očima. Ramon po neskutečném výkonu a několika infarktovým situacích dolezl do stejného místa. Zvedl stejně jako já nohu, o které jsem si já myslel, že šmejkne. A taky že šmejkla... Bylo to trochu blbý v první chvíli radovat se ze smeku soupeře, ale to jsou závody a je to i o štěstí.
Po chvilce už se spustil vodopád radosti a asi nikdy jsem neměl po vyhraných závodech nebo vylezení těžké cesty takovou radost. Závody se u mě nikdy nepřiblížily radosti po vylezení cesty jako Change či Dura dura, ale tohle MS je snad i překonalo. ;-)
.


Adam a Radost

Jak by to dopadlo kdyby Ramon taky tečoval chyt co ty? Sledoval si čas?
"Co se týče času, tak jsem byl výrazně rychlejší, měl jsem něco přes 4 minuty. Ramon měl skoro 7 minut, takže kdyby spadl ve stejným pohybu, tak bych vyhrál na čas. Ale smeklo mu, ještě než stačil udělat to plus..."

Pojedeš zbylou sérii SP závodů? Stále můžeš vyhrát celý pohár!
"Pohár letos dojedu a šance ještě je, stačí vyhrát čtyři závody ze čtyř a je to jistý :-D . Ale myslím to vážně, nic není ztraceno. Tlak je pryč, můžu si další závody dokonale užít."

Takže nyní to 9c :) Kde a kdy?
"9c je samozřejmě logicky cíl. Nějaký příští rok určitě pozkouším, ale jestli na to už je? To ví čert... Jednou na to určitě bude... Další výzvy by se nabízely 9a+ flash a vyhrát SP v obtížnosti i bouldrech v jednom roce... No, takhle na mě jdou z toho mdloby, ale proč ne? Co mě v budoucnu napadne nedokážu předpovědět."

Nářez :) Já mám ještě teď spocený ruce, protože ten závod to bylo fakt něco! Kdo neviděl ať si to zkoukne ZDE

A Přelezy jsou za námi :) Rvěte dál a pište mi kdo co kde a kdy :) Nestyďte se a vytáhněte své či kámošů přelezy na světlo webové.
Kdo měl zájem pouze o přelezy a informace z lezeckého světa, tak jeho řádky zde končí...Dál už jen čistý bulvár a špína :)
Na dnešní den jsem pochystal videjko z našeho dětského tábora v Tisé :) 
Je to hrozná blbost, ale někoho to třeba i potěší a pobaví. Nás to teda bavilo náramně :). Omluvte zhoršenou kvalitu obrazu :). Tak se držte a užívejte ideální lezecké podímky, které se blíííížííííí.
Oliváč

Hromadící se Přelezy najdete ZDE
 


 

Přidat komentář
Autor:  Pro vložení komentáře je nutné být přihlášen
Text:  

reklama