Ahoj Alouši,
předem samozřejmě velká gratulace! Urval si to pro co si do Špáňa jel a opět sis posunul svůj max. Na Lezci už tě Simča trochu vyzpovídala, tak to ještě trochu doplníme.
Cesta má v popisu: " Krásná mírně převislá linka po malých lištách" o čem ale doopravdy je?
Zkus ji přirovnat k nějaký jiný cestě, počet kroků...
Cesta
má 35m. Celkem dost velkých chytů, lišty tam nejsou malý, ale tak
akorát. Problém pro mě byl, že je v cestě 5-7 bouldrů. Dole se dá klepat
dle libosti, ale nahoře následují svižné přešahy bez výraznějšího
odpočinku. Většinou po bočákách a menších chytech – v té chvíli je to
spíš kolmice nebo mírný převis. Problém byl trefit jednoprdu. Se sezením
žádný problém, ale v kuse to bylo v místě, kde už jsem měl slušně
nakoupíno. A pak ještě trochu lezení a prověřovací bouldřík, kde se dalo
celkem v pohodě vypadnout. Naštěstí jsem se hodně chodil modlit do
kostela za trochu štěstí.
Možná to byla jedna z posledních šancí.
Zbývaly dva dny, přišlo těšení se domu, lenošení. Spadnout ještě dál a
třeba bych už neměl vůli to dál zkoušet.
Cesty, co lezu, jsou každá
jiná, nedokážu k sobě dvě přirovnat. Kroky bych počítal v bouldrech
nebo kratších cestách, ne na 35ti metrech.
Jakej byl pocit když si byl v kuse v klíčových krocích?
Pocit
byl, že jsem tomu ještě druhý den nevěřil. Jak jsem psal, lov jednoprdy
byl limitující, dvakrát jsem jí promách a dvakrát pohyb k ní ani
nenastínil, jednou promrz o kus níž. V přelezu jsem cítil trochu víc
síly a pak už to byla jenom touha do cesty víckrát nenalézat a zkusit
něco jiného. V závěru cesty stres „ hlavně už nespadnout“.
Renegoida
si vloni vylezl poslední den v posledním možném pokuse. Pak jste makali
na letadlo :) Jak to bylo s Equipem? Větší pohoda? Jak dlouho si se s
ní tento zájezd pral a jak se to vyvíjelo?
Byl to hlavní cíl
zimy, věděl jsem, že tam strávíme dost času. Jenže to bylo první lezení
venku po 2,5měsících ( před tim den v Margalef). Rozlez, hned takováhle
petelice. Kroky šly až podivně lehce, kromě nástupního bouldru, co jsem
zapomněl a najednou se bránil. Pak 3 dny rychle utekly-což znamenalo
jenom 4 pokusy s pěknýma bandama. Vzhledem k jižní orientaci se lezlo až
večer, v únoru brzy přicházela zima, vítr, tma. 
Věřil sis od začátku?
Pocity
byly přesně stejný jako před Land of confusion. Nejdřív cestu lezu pro
radost, chrochtam si v krokách, mam radost třeba z jednoho odsedu. Pak
ale příde závažnost přelezu, cesta mi začne kazit náladu, obtěžovat a
terorizovat. Nejvyšší čas se jí zbavit a jít jinam. Už se mi pod nástup
nechtělo, všude spousta dalších pěkných linií. Ale říkal jsem si: „ ty
pohyby už znám dobře nazpaměť, ať se tělo předvede, co v něm je“.
Jaká byla během přelezu ve skalách atmosféra a která z místních roztleskávaček tě hecovala?
Počasí
bylo celý týden přibližně stejné, jenom se oteplovalo od 5st až ke
dvanácti. Lidi pod skalama jsou super, samozřejmě největší podpora byla
od naší party. Mít Adama v zádech zavazuje, pustit se jen tak je hazard
s reputací.
Co si myslíš o obtížnosti? Olin si to v deníčku zkasal. Jak tohle vnímáš? Podle popisů všude po webech to je řádný 8céčko. Zkus tu cestu porovnat s nějakou jinou, kterou si (ne)vylezl. Nebo s jinýma cestama v Olianě.
Španělsko
a Jura jsou dva rozdílný světy, jinej styl lezení. Statisticky by se
dalo ukázat, kde se co leze na PP, OS. Olin se zmiňuje o těžkém 8b+, já
bych se upřímně 8b+ taky nebránil. Charakterem a obtížema mi T1
nepřišel těžší než Land of Confusion( pro mě nejtučnější úlovek). Pak
upadl chyt, blíží se narozky, prcek, tak jsem si řek, že to není domácí
oblast, proč něco měnit. Proč přepisovat tohle nebo tamhleto, proč ne
něco jinýho. Úvahy a spekulace, to bych pak mohl vydávat nové průvodce
po celý zeměkouli. Nejdřív by to chtělo měřák, kterej by to všechno
znormalizoval, udělal patřičný etalony a zaprotokoloval. Dokud tenhle
přístroj nevymyslí, nemá cenu s číslama moc žonglovat, protože stejně s
tebou pořád bude někdo debatovat. Za pár dní už je to stejně minulost.
Připadá mi to zbytečný, radši bych chtěl být ještě lepší a ještě něco
mrsknout. Fish eye je podle Daily těžší a mě to taky tak přišlo. 
Kde jste
ještě válčili? Koukal jsem, že jste se zastavili v Margalef :), ale počasí
asi nic moc...
Viděl jsem Požára ve Photoshopu a všude sníh :)
No
jo, klasika, sníh ve skalách :) Bylo to druhý den, první jsme si pěkně
zalezli, tak jsem se na to vybod – Fotošok jsem si klidně odpustil.
Slivka z rodinné Požárovic produkce toho dne chutnala všem, co se kolem
ochomejtli. A táborák byl taky fajn, jenom jsme bohužel nechali
klobásky doma.
Karel Požár ve Photo-shot.
Ještě jednou gratulace k přelezu. Jedeš jak pila :) Další plány? V Juře je plno restů :) na kterej se vrhneš nejdříve?
Znáš
mě.. klasická objížděčka - zkusit tohle, tamhleto.. Víc síly, víc
naděje. Už zase máguju lištu a klávesnici. „ Štěstí přeje připraveným!“
A resty nejsou jenom v Juře. Už tuším kam se pojede. 
Každou chvíli by měla Káťa rodit. Kdy to vypukne a jakou máš přípravu :) Už víte co to bude?
Moc držím palce ať vše výborně proběhne.
Jsem
rád, že se předporodní špáňo povedlo a nedopad jsem jak Šauli pod
Marientalama v sobotu v poledne „ prosimtě, hoď mě z jury na hranice!
Iva už rodí, doktoři říkali, že až za týden..“ Brrrr . Takže doma
pohodička, předělaná ložnice, hračky, plíny a lezečky připravené. A pak
sháníme kamarády, co jim nebude vadit malej posránek :)
Díky za pokec.
Spoustu energie a sil! A ať sílí nehynoucí sláva Zlobastreamu.
